Měl by být naturismus zcela nesexuální, nebo je přirozené, že se nahota a sexualita překrývají? Málokteré téma vyvolává v naturistických kruzích tolik diskusí jako vztah mezi nahotou a sexualitou. Pro mnohé je to určující hranice mezi naturismem a jinými formami společenské nahoty.
Je však realistické – nebo dokonce žádoucí – stanovit tak pevnou hranici?
Argumenty pro nesexuální naturismus jsou jasné. Od své nejranější filozofie se naturismus zaměřoval spíše na přijetí těla, rovnost a svobodu než na erotiku. Absence oblečení má za cíl zbavit se společenského statusu, nikoli vyvolat sexuální napětí. Z tohoto důvodu mnoho naturistických prostor stanovuje jasná pravidla: žádné zjevné sexuální chování, žádné sugestivní fotografie a žádné stírání hranic mezi naturismem a zábavou pro dospělé.
Tento přístup poskytuje:
• Bezpečnost a pohodlí, zejména pro rodiny a návštěvníky, kteří sem přicházejí poprvé.
• Rovné podmínky, kde jsou všechna těla respektována bez odsuzování.
• Odlišná identita, oddělující naturismus od swingerských nebo fetišistických komunit.
• Uznání sexuality může zabránit utajování a nedorozumění.
• Upřímnost před idealismem, kdy jsou někteří lidé k naturismu přitahováni částečně proto, že nahota působí osvobozujícím a smyslným dojmem.
• Inkluzivita, kdy by širší definice sociální nahoty mohla přivítat více lidí do prostorů s pozitivním vztahem k tělu. To nutně neznamená, že „všechno je možné“, ale vyvolává to otázky, zda by naturismus měl zahrnovat spektrum zkušeností, spíše než jednu striktní definici. Člověk sex v různých formách provozuje od nepaměti a naturisté nejsou vyjímkou. Hranice se tedy s pokrokem stírají a někteří lidé sex pod modrou oblohou na místech zalitých sluncem milují. Kdo z nás nemá chuť na příjemný sexuální zážitek třeba na dovolené po setmění na pláži?
Jak praví jedno dlouholeté naturistické motto: „Nahota nemusí být sexuální.“ Na druhou stranu kritici tvrdí, že taková tvrdá hranice se může zdát umělá. Koneckonců, lidé jsou sexuální bytosti a nahota vždy nesla alespoň nějakou erotickou asociaci. Předstírání, že nikdy nenese takové znaky může riskovat vytvoření stigmatu, spíše než jeho odbourání.
Hledání rovnováhy je opravdu těžké a každý si tedy tu svou vlastní hranici musí stanovit sám Většina naturistických organizací zastává názor, že naturismus není o sexu. Jde o normalizaci lidského těla a vytvoření bezpečného a respektujícího prostředí, kde se každý může uvolnit. S tím se musíme plně ztotožnit. Nicméně diskuse neustává. S tím, jak se společnost stává otevřenější ohledně sexuality, genderu a identity, naturisté se nadále potýkají s tím, do jaké míry je překrývání přijatelné nebo nevyhnutelné. Možná skutečný klíč nespočívá v absolutním vymezování hranic, ale v jasné komunikaci a sdílených hodnotách. Pokud jsou prostory transparentní ohledně svého étosu, jednotlivci si mohou vybrat prostředí, které jim vyhovuje. Otázky jsou tedy jasné a odpověď musíme hledat každý sám v sobě Měl by naturismus zůstat pevně nesexuální, nebo by měl existovat prostor pro ty, kteří vnímají nahotu a sexualitu jako více propojené? V každém případě, ať už si odpovíme jakkoliv, naše chování nesmí být nijak nepřijatelné pro naše okolí a proto je nutno jasně definovat prostředí za účelem možnosti volby pro návštěvníky naturistických lokalit či resortů.
